Bílkoviny – nejíte jich příliš moc?

Aktualizace: bře 20

Celá naše společnost se zabývá bílkovinami. Ale kolik a jaké vlastně potřebujeme? Nemůže nám nadbytek škodit?


Která bílkovina je ta správná?

Nedostatek bílkovin

Nejdříve trochu matematiky. Denní potřeba bílkovin je 0,8 až 1 gram na kilo tělesné hmotnosti. Pokud vážíte například 65 kg, vaše denní potřeba je minimálně 52 g. Obsah bílkovin například v brokolici je 3 g na 100 g. Takže, i kdybyste jedli celý den pouze brokolici (cca 1,8 kg), budete z ní mít dostatek bílkovin.


"Podle jedné studie*, která sledovala silné hráče amerického fotbalu, jsou tito lidé vystaveni víc než dvojnásobnému riziku předčasného úmrtí na srdeční selhání než normální populace."

Nadbytek bílkovin

S čím byste si naopak měli lámat hlavu, je nadbytek bílkovin, rozumějte živočišných bílkovin. Díky nim předčasně stárnete a škodí vám i jinak. Nadměrné živočišné bílkoviny, které tělo nevyužije, se neukládají v podobě proteinů. Ale přeměňují se na tuk nebo se vylučují z těla přes ledviny a spolu s nimi i vápník a spousta dalších minerálních látek. A k tomu se ještě začínají tvořit v ledvinách ledvinové kameny.

Zeleninová strava je alkalická. Živočišné potraviny jsou ale kyselé povahy, a to vyžaduje silnou zásaditou reakci těla, aby ji opět zneutralizovalo. To se nám podaří na úkor našich kostí, které se vzdají svých minerálů a doslova se kvůli tomu rozpouštějí. To je první krok nejen k osteoporóze.


Bílkoviny pro sportovce

Pokud ale cvičíte, je pravda, že nějaký ten protein navíc potřebujete. Pravidelné cvičení může vzít proteiny ze svalů a zvýšit potřebu bílkovin k jejich opravě a následnému růstu. Tyto proteiny by měly být rostlinného původu jako luštěniny, ořechy, semínka, ale i celozrnné obiloviny a zelenina – vzpomínáte na brokolici? Například rýže natural obsahuje ve 100 gramech kolem 10 g bílkovin. Kromě bílkovin získáte z těchto rostlinných potravin i další důležité látky jako vlákninu, vitamíny, minerály, fytochemické látky, antioxidanty… A to všechno bez zbytečného zatížení a překyselení organismu.


Cvičením ke svalům

Nezapomeňte, že cvičení, nikoli extra dávka bílkovin, buduje naši sílu, silnější kosti, pevnější svaly a zdravější a krásnější tělo. Velké svaly vybudované velkým množstvím živočišných tuků a proteinových prášků jsou bohužel spojovány s dřívějším úmrtím. Podle jedné studie*, která sledovala silné hráče amerického fotbalu, jsou tito lidé vystaveni víc než dvojnásobnému riziku předčasného úmrtí na srdeční selhání než normální populace. Mnozí z nich umírají ještě před padesátým rokem života.


Růstový hormon IGF-1

IGF-1 je růstový hormon, který způsobuje růst. Je velmi důležitý v dětství, ale má také určité stavební funkce i v dospělosti, kdy ovšem jeho hladina výrazně klesne. Pokud jeho hladina zůstane vysoká i v dospělosti, tělo vytváří více nových buněk, než potřebuje, a to vede ke vzniku nádoru. IGF-1 se přirozeně nachází v mase a mléce. Zvýšená konzumace masa a mléka tedy zvyšuje hladinu tohoto hormonu v krvi a tím zvětšuje riziko onemocnění všemi druhy rakoviny, především ale rakoviny prostaty u mužů a rakoviny prsu u žen.


Řešení je snadné a výborně chutná

Pokud chcete žít dlouho a zdravě, budete k tomu potřebovat také silné kosti, nízkou hladinu IGF-1 v krvi, vysokou hladinu protizánětlivých látek, spoustu vitamínů, minerálů, antioxidantů, vlákniny, fytochemických látek… a to vše vám nabízí nezpracovaná rostlinná strava.



Zdroje:

  • Joel Fuhrman, M.D., Superimunita

  • *Baron S, Rinsky R. NIOSH mortality study of NFL football players, 1959-88. Centers for Disease Control, National Institute for Occupational Safety and Health 1994 (HETA 88-085)

  • Michael Greger, Jak nezemřít

  • přednáška: Dr. Neal Barnard on Plant-Based Nutrition Essentials

  • https://www.youtube.com/watch?v=9BueepS78mI