Jíst nebo nejíst ryby? Přináší v dnešní době konzumace ryb ještě nějaké výhody?

Konzumace ryb je hlavní zdroj těžkých kovů a jiných kontaminantů. Proto hlavně těhotné ženy dostávají doporučení omezit jejich konzumaci. Nicméně, někteří lidé stále podporují konzumaci ryb jako nejlepší způsob, jak začlenit omega-3 mastné kyseliny do stravy. Jak to tedy je?


Jíst nebo nejíst ryby?

1. Toxiny

Odborníci se shodují, že ryby jsou nešťastnými oběťmi našich znečištěných vod. Rtuť, toxický těžký kov, je primární problém spojený se spotřebou ryb. Nedávná studie zjistila, že až 84 procent světových ryb obsahuje nebezpečné úrovně rtuti. [1]


Podle zprávy OSN z roku 2013 emise rtuti rostou po celém světě, což se stává globálním zdravotním problémem. [2]


I globální oteplování nese svou vinnu, protože s teplejšími teplotami roste i množství rtuti v rybách. [3]


"Konzumace ryb a omega-3 mastných kyselin, včetně kyseliny dokosahexaenové (DHA) a eikosapentaenové (EPA), byl spojen se sníženým rizikem srdečního infarktu (v roce 2006) u lidí konzumujících stravu západního stylu. Ale nedávné studie nám teď ukázaly, že konzumace ryb obsahujících rtuť má opačný účinek."

Jak hladiny rtuti stoupají po celém světě a toxiny se hromadí v tukových buňkách ryb, jejich konzumace se stává stále více riskantní.


Při požití rtuti existuje několik rizik. Těžký kov byl spojen se zvýšeným rizikem takových chorob jako rakovina a cukrovka, jakož i na krátkodobé a dlouhodobé problémy se srdcem, krevními cévami, mozkem a nervy. Riziko je ještě větší u těhotných žen, protože rtuť může procházet placentou a hromadí se v tkáních dítěte a zpomaluje vývoj mozku. [4]


Vědci dokonce našli vztah mezi pravidelnou spotřebou tuňáka a rakovinou prsu u hispánských žen. [5]

Zvýšená hladina rtuti byla také dána do souvislosti se vznikem cukrovky. Studie publikovaná v roce 2013 v American Diabetes Association, jež trvala 18 let, ukázala, že lidé s nejvyšší hladinou rtuti měli zvýšené riziko rozvoje diabetu o 65 % ve srovnání s těmi s nejnižší hladinou rtuti. [6]

Kromě rtuti i další polutanty nalezené v rybách jsou spojeny se vznikem cukrovky druhého typu. [7]

Konzumace ryb a omega-3 mastných kyselin, včetně kyseliny dokosahexaenové (DHA) a eikosapentaenové (EPA), byl spojen se sníženým rizikem srdečního infarktu (v roce 2006) u lidí konzumujících stravu západního stylu. [8, 9] Ale nedávné studie nám teď ukázaly, že konzumace ryb obsahujících rtuť má opačný účinek.

V jedné studii výzkumníci zjistili, že lidé, kteří prodělali infarkt měli o 15 % vyšší hladiny rtuti. [10]


Další studie zjistila zvýšené riziko úmrtí na srdeční choroby se zvyšující se hladinou rtuti. [11]

V roce 2005 vědci ve Finsku zjistili, že vysoké množství rtuti ve vlasech může být rizikovým faktorem pro srdeční záchvaty, srdeční choroby a celkové úmrtnosti u mužů středního věku. Ve stejné studii bylo zjištěno, že negativní účinky kontaminace rtutí z konzumace ryb odvrátí pozitivní účinky mastných omega-3 kyselin na zdraví srdce. [12]


Protože se rtuť hromadí v našich tkáních, včetně srdeční tkáně, konzumace tohoto neurotoxinu zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, nepravidelné a zvýšené srdeční frekvence a riziko smrti při srdečním infarktu nebo mrtvici. [13]

Kromě rtuti se v rybách a měkkýších hromadí další znečišťující látky jako polychlorované bifenyly (PCB), chlordan, dioxiny a dichlorodifenyltrichlorethan (DDT) [14]

Tyto znečišťující látky se pak hromadí v našem těle po celý život a mohou vést k problémům včetně špatného vývoje mozku, poškození jater a narušení imunitního systému. Mnoho z těchto chemikálií jsou zvláště problematické, protože tělo je nedokáže snadno vyloučit. Potenciální rizika tak mohou trvat celý život.

2. Mýty

Spotřeba ryb je obecně propagována jako dobrý zdroj zdravého omega-3 tuku. Tuky Omega-3 jsou nenasycené a protizánětlivé a jsou prospěšné pro zdraví srdce a mozku. Nicméně živočišné produkty, včetně ryb, jsou hlavním zdrojem nasycených tuků a jediný zdroj cholesterolu ve stravě – obojí pak přispívá k vysokému cholesterolu a zánětům v těle, zvýšení rizika infarktu nebo mrtvice. I když některé tuky v rybách jsou ve formě omega-3, zbývající tuk je nasycený. Například losos chinook obsahuje tolik tuku, že 52 procent jeho kalorií pochází z tuku, u mečouna je to pak 30 %. Zhruba čtvrtina tuku v obou druzích ryb je nasycená (špatná). Ryby a měkkýši jsou také významnými zdroji cholesterolu. [15]

Pravidelné pojídání ryb může tedy znamenat riziko srdečních chorob, mrtvice a cukrovky, které jsou spojené s nadměrnou konzumací nasyceného tuku a cholesterolu. [16]

Ani Eskymáci, kteří mají stravu zaměřenou na ryby, nejsou bez srdečních chorob. [17]

Vzhledem k vysoké hladině toxinů, tuků a cholesterolu spolu s nedostatkem vlákniny nejsou ryby jako potravina šťastnou volbou. Rybí oleje, používané jako doplněk, byly popularizovány pro léčení všehood srdečních problémů po artritidu. I když použití rybího oleje ve formě doplňku eliminuje některé negativní dopady spojené s konzumací ryb, současný výzkum ukazuje, že tam nemusí být vždy přínos.

Některé studie naznačují, že použití omega-3 doplňku z ryb nemusí mít žádný efekt na srdeční nemoci, infarkty ani mrtvice [18] a pravděpodobně ani nechrání lidi, kteří už infarkt prodělali [19]. Neukázal se ochranný účinek ani pro lidi trpící diabetem 2. typu. [20]


Namísto doplnění omega-3 tuků z rybího oleje můžeme zvážit doplnění omega-3 z rostlin, jako jsou ořechy, lněná a chia semínka... která se zdají mít skutečnou ochranu před srdečními problémy. [21]

Užívání rybího oleje bylo také doporučováno pro zdraví mozku; podle studie z roku 2012 však nebyla nalezena žádná souvislost mezi suplementací a prevencí Alzheimerovy choroby. [22]


U pacientů s diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou již suplementace nezpomalila mentální pokles. [23]


Ve skutečnosti jedna studie ukazuje, že příliš vysoké hladiny omega-3 tuků EPA a DHA jsou ve skutečnosti spojeny se zvýšeným mentálním poklesem. [24]


Ve studii z roku 2013 zveřejněné Národním onkologickým institutem vědci zjistili, že muži s příliš vysokou hladinou omega-3 mastných kyselin, pocházející ze suplementace rybího oleje, měli vyšší šance na rozvoj rakoviny prostaty a její horší průběh. [25, 26]

Studie z roku 2017 ukázala, že suplementace rybího oleje nepomůže snížit poporodní depresi [27] a ani nemá vliv na zlepšení mentálních funkcí dětí. [28]

Ačkoli omega-3 mastná kyselina DHA je důležitá při vývoji mozku a očí, bylo zjištěno, že její přidávání do dětské výživy neposkytuje žádné výhody pro děti, které jsou narozeny v termínu. [29]


A konečně u matek, které jedí ryby více než třikrát týdně během těhotenství, je pravděpodobnější, že jejich děti budou mít nadváhu. [30]


3. Fakta

Existují lepší způsoby jak získat přínosy pro zdraví, které jsou běžně spojené s konzumací ryb. Je již prokázáno, že rostlinná strava pomáhá předcházet srdečním onemocněním, a dokonce je může zvrátit. [31]


Kromě toho dostatek vlákniny snižuje hladinu cholesterolu a ryby neobsahují žádnou vlákninu. Když jednotlivci přejdou na stravu s nízkým obsahem tuků a s vysokým obsahem vlákniny, jejich hladina cholesterolu v krvi často dramaticky klesne.

Místo konzumace ryb nebo rybího oleje, jako zdroji omega-3 mastných kyselin, existuje lepší řešení. Tyto mastné kyseliny lze nalézt ve stabilnější formě – alfa-kyselina linolenová (ALA). ALA je jedinou esenciální omega-3 mastnou kyselinou, což znamená, že je jediná, kterou si tělo nemůže vyrobit, a proto se musí konzumovat. Tento tuk se koncentruje ve lněných semínkách, vlašských ořeších, semínkách chia, konopných semínkách, sóji a v klíčcích pšenice (část zrna, nikoli naklíčená pšenice).


Tělo přirozeně převádí ALA na delší řetězec omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA. Studie ukázaly, že převodní poměr ALA na EPA a DHA je dostatečný pro získání správného množství těchto mastných kyselin s delším řetězcem. Fakticky ze Studie rakoviny a výživy (EPIC, 2007) vyplývá, že veganské ženy mají ve své krvi více omega-3 ve srovnání s ženami, které jedí ryby, nebo se ženami, které jedí běžnou stravu zahrnující maso, i se ženami, které jsou lakto-ovo vegetariánky. [32]

4. Další kroky

Vzhledem k jasným důkazům, že ryby jsou běžně kontaminované toxiny, které poškozují lidské zdraví jak u dětí, tak u dospělých, konzumace ryb by už neměla být bezmezně podporována. Rizika jsou významná, zejména pro kojence a těhotné ženy.


Zaměřením se na pestrou rostlinnou stravu, zahrnující zeleninu, ovoce, celozrnné obilniny, luštěniny, ořechy a semínka, získáme celou škálu základních živin bez toxinů (kromě vitamínu B12) a zároveň se vyvarujeme rizikům spojených se spotřebou ryb. [28]

Poznámka autorky:

„Vitamín B12 se nachází v půdě nebo na povrchu rostlin a lidé ho v minulosti tedy běžně konzumovali ve stravě. Dnes už ovšem nežijeme v přírodě. Naše strava pochází z obchodů a potraviny musí být důkladně omyty, čímž přicházíme i o vitamín B12. Vitamín B12 je dnes uměle dodáván také zvířatům, protože ani ona ho nedostávají přirozeně – z pastvy a pobytu v přírodě.“

Vypadá to, že vědci zatloukli pořádný hřebík do rakve dlouho ceněné představě, že rybí strava chrání srdce. Vědci publikující v JAMA Network Open zkoumali 500leté zbytky grónských Inuitů a našli aterosklerózu běžné srdeční onemocnění u jedinců, kteří byli v době smrti ve věku 30 let nebo méně. [33]

Mezitím se obhájci masa odvolávali na Masaje, africkou populaci, která byla údajně bez srdečních chorob, navzdory stravě z masa, mléka a krve. Doufalo se, že jejich energický životní styl a strava bez sodíku je ochrání. Nicméně pitvy Masajů ukončily i tuto představu. Měli totiž rozsáhlé srdeční choroby. [34]

Důkazů, že ryby dnes již našemu zdraví neprospívají, je příliš mnoho, aby někdo mohl tvrdit opak. Příběh ryb a našich srdcí má tedy šťastný konec: Rostlinná jídla, která jsou dobrá pro naše srdce, jsou ta stejná, která jsou dobrá pro naši planetu. Chraňte svoje srdce a chraňte tuto planetu pro naše děti. [33]

Slovo závěrem:

Tento článek je překladem článku od PCRM – Výbor lékařů pro zodpovědnou medicínu.


Jeho originál v anglickém jazyce si můžete přečíst zde:

https://p.widencdn.net/zsvtil/Health-Concerns-About-Fish-Fact-Sheet


Článek koresponduje s prací vydanou EFSA European Food Safety Authority

v anglickém jazyce zde: https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.2903/j.efsa.2015.3982


Perfektně zpracované video od pana doktora Bukovského ohledně konzumace ryb můžete shlédnout tady:

https://www.youtube.com/watch?v=oZQtdsh92D8&t=705s

Toto jsou velmi kvalitní zdroje, kdy například EFSA je hlavní evropská autorita, co se výživy a bezpečnosti potravin týká. Nenechte se zmást články v módních časopisech a ani internetových blozích.


Veronika



Zdroje:

  • [1] Biodiversity Research Institute and IPEN. Global Mercury Hotspots: New Evidence Reveals Mercury Contamination Regularly Exceeds Health Advisory Levels in Humans and Fish Worldwide. Biodiversity Research Institute. http://www.briloon.org/uploads/BRI_Documents/Mercury_ Center/BRI-IPEN-report-update-102214%20for%20web.pdf.

  • [2] UNEP Chemicals Branch. Global Mercury Assessment 2018 – Draft Tech­nical Background Document. UN Environment Document Repository Home. http://wedocs.unep.org/handle/20.500.11822/21553. Accessed December 11, 2018.

  • [3] Dijkstra JA, Buckman KL, Ward D, et al. Experimental and natural warming elevates mercury concentrations in estuarine fish. PLoS ONE. 2013;8:e58401-e58410.

  • [4] Gundacker C, Hengstschlager M. The role of the placenta in fetal exposure to heavy metals. Wien Med Wochenschr. 2012;162:201-206.

  • [5] Kim AE, Lundgreen A, Wolff RK, et al. Red meat, poultry, and fish intake and breast cancer risk among Hispanic and Non-Hispanic white women: The Breast Cancer Health Disparities Study. Cancer Causes Control. 2016;27:527-543.

  • [6] He K, Xun P, Liu K, Morris S, Reis J, Guallar E. Mercury exposure in young adulthood and incidence of diabetes later in life: the CARDIA trace element study. Diabetes Care. 2013;36:1584-1589.

  • [7] Ruzzin J. Public health concern behind the exposure to persistent organic pollutants and the risk of metabolic diseases. BMC Public Health. 2012;12:298-306.

  • [8] Hu FB, Bronner L, Willett WC, et al. Fish and omega-3a fatty acid intake and risk of coronary heart disease in women. JAMA. 2002;287:1815- 1821.

  • [9] Siscovick DS, Raghunathan T, King I, et al. Dietary intake of long-chain n-3 polyunsaturated fatty acids and the risk of primary cardiac arrest. Am J Clin Nutr. 2000;71:208S-212S.

  • [10] Guallar E, Sanz-Gallardo MI, van’t Veer P, et al. Heavy metals and myocardial infarction study group. Mercury, fish oils, and the risk of myocardial infarction. N Engl J Med. 2002;347:1747-1754.

  • [11] Salonen JT, Seppanen K, Nyyssonen K, et al. Intake of mercury from fish, lipid peroxidation, and the risk of myocardial infarction and coronary, cardiovascular, and any death in eastern Finnish men. Circulation. 1995;91:645-655.

  • [12] Virtanen JK, Voutilainen S, Rissanen TH, et al. Mercury, fish oils, and risk of acute coronary events and cardiovascular disease, coronary heart disease, and all-cause mortality in men in eastern Finland. Arterioscler Thromb Vasc Biol. 2005;25:228-233.

  • [13] Committee on the Toxicological Effects of Methylmercury, National Research Council. Toxicological Effects of Methylmercury. Washington, DC: National Academy Press; 2000.

  • [14] United States Environmental Protection Agency. Contaminants: What is of Concern? Fish and Shellfish Advisories and Safe Eating Guidelines. https://www.epa.gov/choose-fish-and-shellfish-wisely/fish-and-shellfish-advisories-and-safe-eating-guidelines. Accessed May 15, 2019.

  • [15] Pennington JAT, Douglass JS. Bowes and Church’s Food Values of Portions Commonly Used. 18th ed. Baltimore, MD: Lippincott Williams & Wilkins; 2005.

  • [16] Lee C, Liese A, Wagenknecht L, Lorenzo C, Haffner S, Hanley A. Fish consumption, insulin sensitivity and beta-cell function in the Insulin Resistance Atherosclerosis Study (IRAS). Nutr Metab Cardiovasc Dis. 2013;23:829-835.

  • [17] Fodor GJ, Helis E, Yazdekhasti N, Vohnout B. “Fishing” for the origins of the “Eskimos and heart disease” story. Facts or wishful thinking? A review. Can J Cardiol. 2014;30:864-868.

  • [18] Rizos EC, Ntzani EE, Bika E, Kostapanos MS, Elisaf MS. Association between omega-3 fatty acid supplementation and risk of major cardiovascular disease events: a systematic review and meta-analysis. JAMA. 2012;308:1024-1033.

  • [19] Kwak SM, Myung SK, Lee YJ. Efficacy of omega-3 fatty acid supplements (eicosapentaenoic acid and docosahexaenoic acid) in the secondary prevention of cardiovascular disease: a meta-analysis of randomized, double-blind, placebo-controlled trials. Arch Intern Med. 2012;172:986- 994.

  • [20] The ASCEND Study Collaborative Group. Effects of n−3 fatty acid supplements in diabetes mellitus. N Engl J Med. 2018;379:1540-1550.

  • [21] Abdelhamid AS, Brown TJ, Brainard JS, et al. Omega 3 fatty acids for the primary and secondary prevention of cardiovascular disease. Cochrane Database Syst Rev. 2018;11:CD003177.

  • [22] Dangour AD, Allen E, Elbourne D, et al. Effect of 2-y n23 long-chain polyunsaturated fatty acid supplementation on cognitive function in older people: a randomized, double-blind, controlled trial. Am J Clin Nutr. 2010;9:1725-1732.

  • [23] Quinn JF, Rama R, Thomas RG, et al. Docosahexaenoic acid supplementation and cognitive decline in Alzheimer disease. JAMA. 2010;304:1903-1911.

  • [24] Laurin D, Verreault R, Lindsay J, Dewailly E, Holub BJ. Omega-3 fatty acids and risk of cognitive impairment and dementia. J Alzheimers Dis. 2003;5:315-322.

  • [25] Brasky TM, Darke AK, Song X, et al. Plasma phospholipid fatty acids and prostate cancer risk in the SELECT Trial. J Natl Cancer Inst. 2013;105:1132- 1141.

  • [26] Crowe FL, Appleby PN, Travis RC, et al. Circulating fatty acids and prostate cancer risk: individual participant meta-analysis of prospective studies. J Natl Cancer Inst. 2014;106:dju240-dju250.

  • [27] Kobayashi M, Ogawa K, Morisaki N, Tani Y, Horikawa R, Fujiwara T. Dietary n-3 polyunsaturated fatty acids in late pregnancy and postpartum depressive symptom among Japanese women. Front Psychiatry. 2017;8:241-250.

  • [28] Makrides M, Gibson RA, McPhee AJ, et al. Effect of DHA supplementa­tion during pregnancy on maternal depression and neurodevelopment of young children. JAMA. 2010;304:1675-1683.

  • [29] Simmer K, Patole SK, Rao SC. Long-chain polyunsaturated fatty acid supplementation in infants born at term. Cochrane Database Syst Rev. 2011;12:CD000376.

  • [30] Stratakis N, Roumeliotaki T, Oken E, et al. Fish intake in pregnancy and child growth: a pooled analysis of 15 European and US birth cohorts. JAMA Pediatr. 2016;170:381-390.

  • [31] Esselstyn CB, Gendy G, Doyle J, Golubic M, Roizen MF. A way to reverse CAD? J Fam Pract. 2014;63:356-364b.

  • [32] Welch AA, Shakya-Shrestha S, Lentjes MA, Wareham NJ, Khaw KT. Dietary intake and status of n-3 polyunsaturated fatty acids in a population of fish-eating and non-fish-eating meat-eaters, vegetarians, and vegans and the product-precursor ratio [corrected] of a -linolenic acid to long-chain n-3 polyunsaturated fatty acids: results from the EPIC-Norfolk cohort. Am J Clin Nutr. 2010;92:1040-1051.

  • [33] https://www.pcrm.org/news/blog/fish-storys-happy-ending

  • [34] Wann LS, Narula J, Blankstein R, Thompson RC, Frohlich B, Finch CE, Thomas GS. Atherosclerosis in 16th-Century Greenlandic Inuit mummies. JAMA Network Open. 2019; 2(12):e1918270. doi:10.1001/jamanetworkopen.2019.18270.

  • [35] Mann GV. The Masai, milk, and the yogurt factor: an alternative explanation. Atherosclerosis. 1978;29:265.